Lexikografickou sekci založila doc. PhDr. Marie Vachková, Ph.D. v roce 2000, a to u příležitosti zahájení prací na projektu Velkého německo-českého akademického slovníku.

Projekt Velkého německo-českého akademického slovníku (VNČAS)

Cílem projektu je německo-český elektronický i tištěný slovník určený širokému spektru uživatelů, především pak rodilým mluvčím češtiny z řad akademiků, překladatelů a studentů německé filologie. Jeho primární funkcí je překlad z cizího jazyka do jazyka mateřského. Specifikem slovníku je skutečnost, že vzniká samostatně bez přímé vazby na své předchůdce. Projekt je realizován na Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Představuje nekomerční, dlouhodobý vědecký záměr, v rámci nějž jsou ve spolupráci s oddělením korpusové lingvistiky v Ústavu německého jazyka v Mannheimu testovány moderní korpusové metody. Bádání zaměřené mj. na kontrastivní analýzy v německo-českém paralelním korpusu InterCorp tvoří nedílnou součást lexikografické práce, z níž vychází i doprovodný jazykovědný výzkum. Na projektu spolupracují také studenti germanistiky, především doktorandi. V letech 2000-2011 byl projekt financován Grantovou agenturou České republiky (GAČR).

Dílo vzniká ve formě databáze strukturované podle slovních druhů, která by měla obsáhnout cca. 130 000 databázových vstupů. Rozsah informační nabídky hesla byl určen tak, aby zohlednil současný živý úzus a respektoval lingvistické aspekty popisu lexémů vzhledem k předpokládaným adresátům. Adresáty díla budou středoškolsky vzdělaní uživatelé, znalí alespoň základů němčiny, překladatelé, středoškolští pedagogové, ale i uživatelé se zájmem o hlubší jazykové znalosti, zvláště pak germanisté. Atribut „akademický“ vypovídá nejen o typu adresáta, ale i o faktu, že do díla vcházejí jádra odborných terminologií. Mimo to vyjadřuje vazbu projektu na vědeckou (meta)lexikografii a germanistiku, o jejichž poznatky se opírá.

Dílo, které lze vzhledem k jeho charakteru a vznikajícím publikacím charakterizovat jako výzkumný projekt, vzniká na zelené louce a je budováno na poznatcích korpusové lingvistiky. Tento přístup má dopad nejen na interpretaci a segmentaci významů zpracovávaných lexikálních jednotek, ale i na volbu ekvivalentů, prezentaci německých synonym, kolokabilitu, jakož i na gramatické charakteristiky (zvl. morfologii). Autoři zachycují nejen současnou normu, ale zároveň zohledňují i živý úzus. Zapracování kontrastivního hlediska provází popis na všech úrovních: od fonetické transkripce až po frazeologii.

Projekt VNČAS je největším německo-českým lexikografickým projektem po roce 1945. Započal v roce 2000 (viz oddíl granty), v prvních letech byla konstruována databáze pro pilotní provoz, v roce 2005 vyšel Německo-český chemický slovník (Jaroslava Kommová a kol.). I dnes probíhají práce na vícero úrovních – všeobecná slovní zásoba je v rámci databáze VNČAS zpracovávána dle slovních druhů, což napomáhá lepšímu zachycení gramatických vlastností lexikálních jednotek (substantivní a adjektivní databáze), souběžně jsou zpracovávány jako samostatné výstupy i odborné terminologie. Mimo to vzniká německo-český slovník slovotvorných prostředků. Svébytnou kapitolu při zpracovávání vstupů představuje frazeologie a její paralelní korpusový výzkum. I tyto oblasti vcházejí postupně do databázové struktury.

Projekt vzniká v součinnosti s výukou. Studující magisterského i navazujícího doktorandského programu mají možnost zpracovávat badatelská témata zadaná v rámci kvalifikačních prací. Jejich úkolem je nejen reflexe výsledků dosažených pomocí korpusově analytických metod, které se uplatňují při tvorbě databázových vstupů, ale i výzkum určeného zpracovatelského problému. Nejčastěji se témata týkají osvětlení interferencí mezi němčinou a češtinou, k jejichž výzkumu je vhodná práce jak s paralelními, tak i jednojazyčnými německými i českými korpusy. Na výstupech, tj. magisterských či doktorských pracích, jsou též testovány analytické metody korpusové lingvistiky v kooperaci s Institutem pro německý jazyk v Mannheimu. Společný výzkum v oblasti lexikálně-sémantických vztahů běží od roku 2006 a dokládá ho několik společných publikací (viz bibliografie).

Propojení lexikografické práce, výuky a korpusově-lingvistického výzkumu umožňuje systematickou výchovu germanistických expertů na poli moderní evropské lexikografie, jejíž rozkvět započal koncem 20. století zásluhou elektronického zpracování jazykových dat.